Založ si blog

M. Al-Kaddáfí: Zelená Kniha (Pravda o demokracii ai)

“Nikto nie je tak beznádejne zotročený ako tí, ktorí falošne veria, že sú slobodní.”
Johann Wolfgang GOETHE

Muammar Al-Kaddáfí   Zelená kniha  Část první  –  Řešení problému demokracie „Lidová moc”

NÁSTROJ VLÁDY

Nástroj vlády je prvořadým politickým problémem, jemuž čelí lidské společenství. I konflikt uvnitř rodiny je často výsledkem tohoto problému. Tento problém se stal velmi vážným od vzniku moderních společenství. Národy dnes čelí tomuto trvalému problému a společenství jsou vystavena  různým nebezpečím a těžkým důsledkům, k nimž vede. Nedokázaly jej dosud vyřešit s konečnou platností a demokraticky.  ZELENÁ KNIHA předkládá konečné řešení problému nástroje vlády. Všechny politické systémy ve světe jsou nyní produktem boje o moc mezi nástroji vlády. Boj muže být mírový nebo ozbrojený jako jsou konflikty tříd, sekt, kmenů, stran nebo jednotlivců. Výsledkem je vždy vítězství jednoho nástroje vlády — ať už je to jednotlivec, skupina, strana nebo třída — a porážka lidu, tj. porážka skutečné demokracie. Politický boj, jehož výsledkem je vítězství kandidáta například s 51 procenty hlasů voličů, vede k diktátorskému vládnímu orgánu, maskovanému jako falešná demokracie, protože 49 procent voličstva je ovládáno nástrojem vlády, pro který nehlasovalo, ale který jim byl vnucen. To je diktatura.

Kromě toho může tento politický konflikt vytvořit nástroj moci, který představuje jen menšinu, protože jsou-li hlasy rozdělovány mezi několik kandidátu, jeden  z nich získá více hlasu než jednotlivě kterýkoli jiný kandidát. Ale sečtou-li se hlasy těch, kteří jich dostali méně, mohou tvořit převážnou většinu. Avšak kandidát s méně hlasy vítězí a jeho úspěch je považován za zákonný a demokratický! Ve skutečnosti je tomu tak, že pod rouškou falešné demokracie je zřízena diktatura. Taková je skutečnost politických systému, převládajících v dnešním světe. Jsou to diktátorské systémy  a je jasné, že falšují skutečnou demokracii.

PARLAMENTY

Parlamenty jsou páteří tradiční demokracie v její dnešní, ve světe převládající, podobě. Parlament je falešným zastoupením lidu a parlamentní systém je scestným řešením problému demokracie. Parlament je původně zakládán, aby zastupoval lid, ale to samo o sobě je nedemokratické, protože demokracie znamená moc lidu a nikoli moc jeho zástupců. Pouhá existence parlamentu znamená nepřítomnost lidu, ale skutečná demokracie existuje jedině prostřednictvím účasti lidu a nikoli prostřednictvím činnosti jeho zástupců. Parlamenty se staly právní přehradou mezi národy a výkonem moci, vylučují masy z politického života a monopolizují si svrchovanost na jejich místě. Národům je ponecháno jen falešné vnější zdání demokracie, která se projevuje stáním v dlouhých frontách při vhazování hlasovacího lístku do volební urny. Aby byl odhalen charakter parlamentu, musíme se podívat, jak takový parlament vzniká. Parlament je buď volen z volebních obvodů, ze strany nebo koalice stran nebo metodou jmenování. Ale všechny tyto postupy jsou nedemokratické, protože rozdělování obyvatelstva do volebních obvodů znamená, že jeden poslanec zastupuje tisíce, statisíce nebo milióny lidí podle počtu obyvatelstva. Znamená to také, že tento zástupce neudržuje žádné lidové organizační spojení s voliči, protože je stejně jako ostatní poslanci považován za představitele veškerého lidu. Právě to vyžaduje nynější tradiční převládající demokracie. Masy jsou proto naprosto izolovány od svého zástupce a ten je naopak naprosto izolován od nich. Ihned po získání jejich hlasu monopolizuje si sám jejich svrchovanost a jedná místo nich. Převládající současné tradiční demokracie ve světe obdaří poslance parlamentu posvátností a imunitou, jež je upírána jiným jednotlivým příslušníkům lidu. Znamená to, že se parlamenty staly prostředkem, jak pro sebe uloupit a uchvátit moc lidu. Proto má lid právo bojovat prostřednictvím lidové revoluce za zničení nástrojů, jimž se říká zastupitelské sbory (parlamenty) a které uzurpují demokracii a svrchovanost na úkor lidových mas. Má také právo vyslovit novou zásadu nezastupitelnosti. Jestliže však parlament vzejde z vítězství strany ve volbách, je to parlament strany a nikoli lidu. Zastupuje stranu a nikoli lid a výkonná moc určená parlamentem je mocí vítězné strany  a nikoli lidu. Totéž platí o parlamentu, v němž každá strana má určitý počet míst, neboť členové parlamentu zastupují svou stranu a nikoli lid a moc nastolená takovou koalicí je mocí spojených stran a nikoli lidu. V takovém systému je lid obětí, na kterou se všichni vrhají, klamanou a vykořisťovanou politickými orgány, zápasícími o moc a zároveň i o získání hlasu. Lid stojí tiše v dlouhých frontách, postupuje jako korálky růžence, aby odevzdal hlasy do volebních uren, stejně jako hází jiné papíry do nádob na odpadky. Taková je tradiční demokracie, převládající v celém světe, ať již jde o systém jedné strany, dvou stran, mnoha stran nebo bez politických stran. Z toho je tedy jasné, že zastoupení je podvodem.  Parlamenty, tvořené metodou jmenování nebo dědičného následnictví nespadají pod žádnou formu demokracie. Kromě toho, jelikož se systém volených parlamentu opírá o propagandu pro získání hlasu, je to demagogický systém v pravém smyslu tohoto slova a hlasy mohou být koupeny nebo manipulovány. Chudí lidé nedokáží soutěžit  ve volební kampani a tak  se vítězi stávají vždy a jen bohatí. Filozofové, myslitelé a spisovatelé obhajovali teorii zastupitelské vlády v době, kdy národy, aniž by si to uvědomovaly, byly hnány jako ovce  králi, sultány a dobyvateli. Nejvyšší tužbou lidu v těchto dobách bylo mít někoho, kdo by ho zastupoval před takovými vládci, kteří to odmítali. Národy proto prošly dlouhým a rozhořčeným bojem, aby dosáhly toho, po čem toužily. Po úspěšném nastolení éry republik a započetí éry mas je tedy nesmyslné,  aby demokracie znamenala jen zvolení několika málo zástupců, kteří by jednali jménem širokých mas. To je zastaralá teorie a překonaná zkušenost. Veškerá moc musí být mocí lidu. Nejtyranštější diktatury, jaké poznal svět, existovaly ve stínu parlamentu.

STRANA

Systém stran maří demokracii

Zrádcem je ten, kdo se stane členem strany   Strana je soudobou diktaturou. Je to moderní diktátorský nástroj vlády. Strana je vládou části nad celkem. Je to nejnovější diktátorský nástroj. Jelikož strana není individuální, uskutečňuje zdánlivou demokracii zřizováním parlamentů a výborů a propagandou prostřednictvím svých  členů. 
Strana vůbec není demokratickým nástrojem, protože je složena z lidí, kteří mají společné zájmy, společné názory nebo společnou kulturu nebo kteří pocházejí ze stejného místa nebo mají stejnou víru. Vytvářejí stranu, aby dosáhli svých cílů, vnutili své názory nebo rozšířili vliv své víry na společnost jako celek. Cílem strany je dosáhnout moci pod záminkou provádění jejího programu. A přece demokraticky vzato, žádná z těchto stran by neměla vládnout všemu lidu vzhledem  k rozmanitosti zájmu, idejí, temperamentu, míst a vyznání. Strana je diktátorský nástroj vlády, který umožňuje těm, kteří mají stejný názor a společný zájem, aby vládli lidu jako celku. V porovnání s lidem je strana menšinou. Účelem zřízení strany je vytvoření nástroje na ovládání lidu, zejména na ovládání nečlenů strany prostřednictvím strany. V zásadě se strana opírá o svévolnou autoritářskou teorii…, tj. nadvládu majitelů strany nad ostatními jednotlivými příslušníky lidu. Strana předpokládá, že její nástup k moci je cestou k dosažení jejích cílů, a předstírá, že její cíle jsou cíli lidu. To je teorie ospravedlňování diktatury strany, která je základem pro jakoukoli diktaturu. Bez ohledu na to, kolik je stran, platí stále tatáž teorie. Ale existence mnoha stran stupňuje boj o moc, což vede ke zničení jakýchkoli plánů, sloužících společnosti. Takového zmaření vymožeností a plánů se chápe opoziční strana jako ospravedlnění k podkopávání pozic vládnoucí stany, aby mohla stáhnout koberec z pod noh vládnoucí strany a aby od ní, jako od konkurence, mohla převzít moc. Strany ve vzájemném boji sahají ne-li ke zbraním, což se stává zřídka, pak  k pomlouvání a zesměšňování činnosti druhé strany. Je to boj, který je nevyhnutelně veden na úkor vyšších a životních zájmů společnosti. Některé, ne-li všechny, tyto vyšší zájmy se stanou obětí mocenského boje nástrojů vlády. Nechť zhroucení těchto zájmů podporuje argumenty opoziční strana nebo strany ve svém sporu s vládní stranou. Opoziční strana, jako nástroj moci, musí totiž sesadit vládnoucí orgán, aby se dostala k moci. Aby dokázala neschopnost nástroje vlády, musí opoziční strana zničit jeho vymoženosti a vyvolat pochybnosti o jeho plánech, i když jsou tyto plány prospěšné pro společnost. V důsledku toho se zájmy a programy společnosti stanou obětí boje stran o moc, přestože takový boj několika stran podněcuje politickou činnost. Je proto pro společnost politicky, sociálně a ekonomicky destruktivní. Kromě toho takový boj vede k vítězství jiného nástroje vlády, tj. k pádu jedné strany  a k nástupu druhé. Ale je to porážka pro lid, porážka pro demokracii. A navíc mohou být strany kupovány nebo podpláceny zevnitř nebo zvenčí. Strana původně vzniká, aby zastupovala lid. Potom vedoucí skupina strany zastupuje její členy a nejvyšší vůdce strany reprezentuje vedoucí skupinu. Z toho vyplývá, že hra stran je podvodnou fraškou založenou na klamné formě demokracie, mající mocenský, sobecký obsah, založený na manévrech, tricích a politické hře. To vše potvrzuje, že systém  stran je diktátorský, byť i s moderním nástrojem. Systém stran je otevřenou  a nikoli skrytou diktaturou. Svět ho ale ještě nepřekoná a je tedy právem nazýván diktaturou moderního veku. Parlament vítězné strany je skutečně parlamentem strany, stejně jako výkonná moc určená tímto parlamentem, je mocí strany nad lidem. Moc strany, která by měla sloužit pro dobro všeho lidu, je ve skutečnosti rozhořčeným nepřítelem části lidu, totiž opoziční strany nebo stran a jejich stoupenců z lidu. Tak opozice není lidovou kontrolou vládnoucí strany, ale sama hledá příležitost k nahrazení vládnoucí strany. Podle moderní demokracie je zákonnou kontrolou vládnoucí strany parlament, kde většina poslanců je členy vládnoucí strany. Znamená to, že kontrola je v rukou vládnoucí strany a moc v rukou kontrolující strany. Tak se ukazuje jasně podvodnost, klamnost a neplatnost politických teorií převládajících v dnešním světe, z nichž vyvěrá současná tradiční demokracie. Strana je jen zástupce součástí lidu, ale svrchovanost lidu je nedělitelná. „Strana vládne jménem lidu, ale správnou zásadou je nezastupitelnost lidu.”  Systém stran je moderní systém kmenů nebo sekt. Společnost ovládaná jednou stranou je přesně taková jako společnost ovládaná jedním kmenem nebo jednou sektou. Strana, jak již bylo řečeno, představuje názory určité skupiny lidí nebo zájmy jedné skupiny společnosti nebo jedné víry nebo jednoho místa. Taková strana je tedy nutně menšinou ve srovnání s veškerým lidem stejně jako je menšinou kmen nebo sekta. Menšina má společné zájmy nebo sektářskou víru. Z takových zájmů nebo víry se tvoří společný názor. Jen pokrevní příbuzenství odlišuje kmen od strany i když ostatně  i při zakládání strany muže existovat pokrevní příbuzenství. Není rozdílu mezi stranickými boji a kmenovými či sektářskými boji o moc. A jestliže kmenová nebo sektářská nadvláda je politicky odmítána a podpírána, musí být podobně odmítnut a popřen stranický systém. Oba systémy jdou stejnou cestou a vedou ke stejnému cíli. Negativní a ničivý účinek kmenových a sektářských bojů na společnost je totožný s negativním a ničivým účinkem stranického boje.

Celá publikácia zadarmo k dispozícii tu.

Politici napomáhajú nelegálnej imigrácii, porušujú zvláštnu smernicu EU!

19.06.2015

32002L0090 Úradný vestník L 328 , 05/12/2002 S. 0017 - 0018 Smernica Rady z 28. novembra 2002, ktorá definuje napomáhanie neoprávneného vstupu, tranzitu a bydlisku (2002/90/ES) RADA EURÓPSKEJ viac »

2. pilier a problém demografie

23.05.2015

Hovorím Vám, slovenskí analytici, politici a niektoré médiá mi nahnali strach po tom ako prišla Sociálna poisťovňa s novým letákom o 2. pilieri. Začínam sa báť môjho dôchodkového veku viac »

Nikdy som si nemyslel, že napíšem tento článok

15.06.2013

Viete či neviete, veríte, alebo nie, ale poznáme sa už niekoľko piatkov, tak ste si zrejme všimli, že ja byrokratov a hlavne časť z nich titulujúcich sa honorom politici príliš nemusím. Toto viac »

Nadácia Kvapka nádeje

NADÁCIA KVAPKA NÁDEJE

21.02.2017 23:22

Nadácia založená s cieľom podporovať liečebné, školské, kultúrne a sociálne potreby chorých detí a to predovšetkým detí postihnutých nádorovým ochorením.

Slovenský zväz telesne postihnutých, základná organizácia č. 497

21.02.2017 23:15

Združujeme 140 členov a 45 detí v našej obci občanov s telesným postihnutím a ťazkým telesným postihnutím, rodičov deti s TP a rodinných prislušníkov.

Liga za duševné zdravie

21.02.2017 23:12

Spokojnosť so životom a celková kvalita života, to všetko závisí od duševného zdravia. So zlomenou dušou sa ťažko prekonávajú prekážky!

Ruthenia ensemble

Ruthenia ensemble

21.02.2017 23:10

Ruthenia je špecifický rusínsky súbor pôsobiaci v hlavnom meste Slovenska Bratislave. Prezentuje spracovanie folklóru z autentických materiálov rusínskych obcí.

krija

For all we ought to have thought... Za všetko na čo myslieť sme mali... and have not thought, a nemysleli, all we ought to have said... všetko, čo sme mali povedať... and have not said, a nepovedali, all we ought to have done... všetko, čo sme mali urobiť... and have not done... a neurobili...

Štatistiky blogu

Počet článkov: 215
Celková čítanosť: 597621x
Priemerná čítanosť článkov: 2780x

Autor blogu

Odkazy